Rozdílná délka dolních končetin – Co všechno vlastně způsobuje?

Rozdílná délka dolních končetin – Co všechno vlastně způsobuje? Kdybych měl z pohledu terapeuta Dornovy metody na tuhle otázku odpovědět dvěma slovy, moje odpověď by zněla takto: „Velmi mnoho“.

Rozdílná délka dolních končetin vede nejen k chronické bolesti

Rozdílná délka dolních končetin, způsobená rozvolněním kloubních štěrbin, nefyziologickým postavením skloubení a kostí, a vyvolaná nevhodnými posturálními a pohybovými návyky, vede k řetězci událostí a stavů, které dříve či později končí nejen chronickou bolestí, ale mohou vést i k nezvratným změnám a poškozením kloubních spojení a celkové statiky opěrného systému.

Jak se vlastně vůbec může stát, že jedna noha je delší než ta druhá?

Vraťme se na samotný začátek vzniku rozdílné délky dolních končetin. Pakliže vyloučíme případy, kdy rozdílná délka končetin vznikla poruchou růstu jedné z kostí, případně jinou růstovou deformitou v průběhu vývoje dolních končetin, zbývá stále velká škála možností, které za rozdílnou délkou dolních končetin stojí. Patří sem: zakopnutí, pády, nesprávné posturální návyky, vadné pohybové algoritmy, dlouhodobý sed s nohou přes nohu, jednostranné přetěžování dolní končetiny repetitivními pracovními úkony nebo sportem, zranění dolních končetin (a zejména ta nedoléčená nebo nevhodně ošetřená), atd. Vyjmenovat všechny možné konributory nestejné délky dolních končetin je nemožné.

Ať už jakýmkoliv způsobem vznikne stav nestejné délky dolních končetin, co se vlastně s tělem děje dál?

Tím nejdůležitějším faktem je, že za jakýchkoliv podmínek či stavu, mozek (a s ním samozřejmě naše hlava) bude vždy chtít zaujmout takovou polohu, ve které bude perfektně zcentrován ve všech osách našeho třídimenzionálního světa. A tomuto prostorovému zcentrování přizpůsobí posturu a pohybové algoritmy zbytku těla, bez ohledu na správná fyziologická postavení opěrného, svalového a mnohých dalších systémů lidského těla. Zjednodušeně řečeno, mozek kvůli své preferované poloze přiměje zbytek těla přijmout nefyziologické pozice, polohy a napětí svalů, kostí, kloubů a dokonce i vnitřních orgánů. A to všechno takovým způsobem, že si to člověk leckdy ani není schopen uvědomit.

Přibližně 90% běžné lidské populace má rozdílnou délku mezi pravou a levou dolní končetinou v rozmezí 1 až 4 centimetrů. A v naprosté většině případů si této rozdílnosti lidé nejsou vědomi. Hlavním důvodem této nevědomosti je skutečnost, že rozdílnost délky dolních končetin nevzniká skokově, ale naopak přichází formou pozvolných kroků, které nefyziologickou délku končetiny modifikují pomalými, ale kumulativními nárůsty v řádech milimetrů.

Když tedy nastane stav, že délka jedné končetiny je signifikantně větší nežli té druhé, mozek při klidovém stoji lidského těla vydá pokyn k pokrčení, přednožení, ukročení nebo zanožení delší končetiny a přesune centrum statiky vzpřímeného stoje více na stranu kratší nohy, čímž (z pohledu mediální roviny těla) o cca 10–20 % více tělesné hmotnosti přesune na kratší končetinu a tím ji nefyziologicky zatíží. Toto nadměrné zatížení se samozřejmě týká i souvisejících kloubních spojení a svalových řetězců kratší končetiny.

Během chůze nebo jakékoliv dopředné či dozadné formy lokomoce pomocí dolních končetin pak dochází k jevu, kdy delší končetina svým každým krokem vykonává pohyb „do schodů“ a kratší končetina pohyb „ze schodů“. Jejich zatížení je tedy rovněž nestejné a každá vykonává mírně odlišný způsob pohybu, zatížení svalstva a kloubních spojení. Když si uvědomíme, že aktivní člověk během dne vykoná něco mezi 6.000 až 10.000 kroky, pak je takovéto nestejné zatížení již značně patrné a vede ke vzniku nepohodlí, bolestí a dysfunkčních stavů všech dotčených struktur pohybového a opěrného aparátu. Navíc, jak už bylo řečeno, pravá a levá dolní končetina jsou nestejně zatěžovány i z hlediska rozdílného poměru nesené tělesné hmotnosti. Kratší noha je tedy zatěžována daleko více. Pakliže je takovéto přetěžování kratší dolní končetiny dlouhodobé, je jasně patrné i výrazně vyvinutější muskulaturou ve srovnání s delší dolní končetinou.

Nestejná délka dolních končetin tedy vede k jejich nestejnému zatěžování, přetěžování kloubních spojení a svalových řetězců kratší končetiny, ale následně i k vyosení statiky těla, což zapříčiňuje i nefyziologické postavení, zatížení a funkcionalitu pánve, páteře, svalstva zad, šíje, hrudníku a břišního svalstva, a v neposlední řadě má výrazný vliv i na funkcionalitu vnitřních orgánů. To vše je dotčeno nestejnou délkou dolních končetin.

Je tedy možné nestejnou délku dolních končetin korigovat a vrátit do fyziologicky normálního stavu?

Ano, rozhodně to možné je. Snad nejznámější terapeutickou metodou, která se touto problematikou zabývá je Dornova metoda. Odkaz na její představení naleznete zde. Důležitou informací je skutečnost, že rozdílná délka dolních končetin je v naprosté většině případů poměrně snadno korigovatelná a je možné ji trvale vrátit do normálu bez invazivních a bolestivých zásahů.

Nepohodlí, bolesti a pohybová omezení způsobená nestejnou délkou dolních končetin se objevují v kolenních a kyčelních kloubech, ale následně i v oblasti SI (sakroiliakálního skloubení), bederní, hrudní a krční páteře, svalstva hýždí, zad, šíje, lopatek a ramenou. Nejsou vyloučeny ani bolestivé projevy v dalších částech lidského těla. Proto, pokud nějakou z uvedených bolestí trpíte, je důležité si uvědomit, že je více než velká pravděpodobnost, že váš stav je řešitelný. Život bez bolesti je život s radostí. Cesta k tomuto cíli je ve vašich rukou.

Petr Blatný – Masáže Kuřim

Specializuji se na Dornovu terapeutickou metodu, odstraňování bolestivých blokád, nápravu špatných pohybových návyků a znovuzískání radosti z pohybu bez bolesti. Poskytuji fitness poradenství a služby osobního fitness lektora. Vše neinvazivní, vstřícnou formou, respektující aktuální stav Vaší fyzické kondice a Vašeho zdraví.