Tejpování – prodloužené ruce terapeuta, je tématem mého dnešního článku, ve kterém se podívám na (alespoň pro mě) úžasné vlastnosti „tejpů“. Tejpování (počeštěný původní anglický výraz „Taping“), se zabývá terapeutickým aspektem použití (povětšinou) hedvábných lepících pásek s hypoalergenním adhezivem, které se aplikují přilepením přímo na kůži klienta, a to na základě speciálních diagnostických postupů, které přesně indikují kde, jakým způsobem a s jakým předpětím pásky nalepit.
Za otce tejpování odborná veřejnost jednomyslně považuje Dr. Kenza Kaseho, japonského vědce, jehož tým vymyslel, rozvinul a následně i široké veřejnosti představil široké léčebné a podpůrné uplatnění aplikace vysoce adhezivních tejpů, pro léčbu, korekci a podporu svalového a opěrného aparátu lidského těla.
Tejpování je samostatnou a plně životaschopnou terapeutickou disciplínou. S její odbornou aplikací se můžeme setkat v soukromých i státních zdravotnických zařízeních po celém světě. Specialisté v oboru Kineziologického tejpování využívají pro rozvoj této metody poznatků ze široké škály vědních oborů, jako například anatomie, ortopedie, osteopatie a mnohých dalších.
Základním principem tejpování je provedení správné diagnostiky, která odhalí, jaký princip tejpingu bude nejvhodnější na konkrétního klienta aplikovat. Diagnostika mimo jiné zjišťuje i míru akutnosti probíhajících nefyziologických tělesných stavů klienta a přesně terapeuta vede ke korektnímu postupu, aby co nejkvalitněji adresoval zjištěný zdravotní problém a použil správnou aplikaci, a tedy léčbu.
Klasickým případem je rozdílnost tejpovacích technik při zvrtnutí kotníku. Pakliže se jedná o velmi čerstvý (akutní) stav, primárním úkolem aplikovaného tejpu je v co nejkratší době eliminovat vzniklý otok (například pomocí systému tejpovací mřížky) a korigovat s otokem spojené bolestivé projevy. V postakutním stádiu se naopak pomocí nalepených tejpů posiluje korektní postavení skloubení, normotonické napětí přilehlých svalových řetězců a případně se i ulevuje bolesti úrazem přetížených struktur postižené končetiny.
Použití tejpů jednoznačně ovlivňuje lymfatický systém, tonus svalstva, postavení kostí a skloubení a pomocí aktivace fasciálního systému tejpy ovlivňují dokonce i vnitřní orgány a hluboké svalové vrstvy.
Z pohledu maséra je tejpování naprosto dokonalým prodloužením poskytované terapie. Pakliže provedené diagnostické testy indikují použití tejpovacích technik a klient s aplikací tejpů souhlasí, jejich působení pak dále provádí nepřetržitou podpůrnou terapii 24 hodin denně, po dobu až 7 následujících dní. Ano, až 7 po sobě jdoucích dní je naprosto běžné aplikované tejpy na těle klienta ponechat. Takto dlouhá doba je samozřejmě podmíněna kvalitní aplikací a jednoznačně i potřebou aplikace tejpů odpovídající kvality. Osobně ve své praxi používám tejpy TEMTEX a klienti kvalitu těchto tejpů podrobili velmi tvrdým zkouškám při sportu, v sauně a dokonce i v termálních koupelích.
Tejpování svým klientům nenabízím vždy. Jeho aplikaci navrhuji pouze tehdy, když jsem přesvědčen, že tato technika je vhodným doplňkem mnou prováděného terapeutického zákroku nebo tehdy, kdy naopak nelze provést jiné ošetření nežli tejping.
Osobně velmi oceňuji široké možnosti tejpingu na úseku podpory běžných každodenních problémů populace, zejména pak při aplikacích pomáhajících s korekcí drobné inkontinence spojené s ochabnutím svalstva pánevního dna, případně pak se zmírněním diskomfortu a bolestí provázejících periodu.
Tejpování je nádherný příklad vynalézavosti lidského ducha skloubeného se známým pravidlem, které říká, že v jednoduchosti je síla. Kdo by si kdy pomyslel, že trochu hedvábné lepící pásky a kvalitního lepidla dokáže pro lidské tělo udělat tolik dobrého.