Silná bolest v oblasti kyčelního kloubu může vést až k nemožnosti postiženou dolní končetinu používat k chůzi a je typickým příkladem extrémního přetížení svalů kyčelního kloubu.
Rád se s vámi podělím o aktuální zkušenost z konkrétního případu mé praxe, kdy jsem řešil extrémní akutní bolest v oblasti kyčelního kloubu.
Popis případu: Hoch 17 let, běžná fyzická kondice, bez předcházejících zdravotních obtíží. Před mým ošetřením neschopen došlapu a chůze na levou nohu. Při jakékoliv snaze použít levou nohu, byť i jen formou drobné extenze či flexe v kyčelním kloubu (přednožení či zanožení) ostrá až bodavá bolest v oblasti kyčelního kloubu. Noha permanentně v mírné flexi v kolenním kloubu. Bolest intenzivní do té míry, že neumožnovala spánek a byla přítomna neustále i přes podání analgetik. Rodina kontaktovala lékaře, který hocha prohlédl a nechal mu provést rentgenové vyšetření, kde nebylo zjištěno žádné poškození kyčelního kloubu.
Z nemocnice hoch odeslán zpět domů bez dalšího ošetření, i přes přetrvávající intenzivní bolest a nemožnost chůze.
Geneze a diagnostika: Během prováděné diagnostiky jsem zjistil, že se uvedený hoch den před vznikem akutní a intenzivní bolesti v oblasti kyčelního kloubu, účastnil několikahodinového sportovního utkání v nohejbalu. Z pohledu klienta se jednalo o pro něj netypickou, nárazovou, velmi intenzivní a ojedinělou pohybovou aktivitu. Na základě této informace jsem se zaměřil na pohmatové vyšetření přední a zadní skupiny svalů kyčelního kloubu, respektive na stav jejich tonu (svalového napětí) a lokalizaci eventuálních trigger pointů (spoušťových bodů). Prováděné vyšetření odhalilo extrémní dotykovou citlivost v oblasti musculus iliopsoas (bedrokyčlostehenní sval – někdy též jmenovaný jako svíčkový sval), zejména v jeho části musculus psoas major (velký bedrovec) a v oblasti musculus tensor fasciae lateae (natahovač stehenní povázky) a musculus piriformis (hruškovitý sval).
Uváděné svalové struktury patří ke svalům kyčelního kloubu. Hochem pociťovaná přítomnost nepřetržité intenzivní bolesti v oblasti kyčelního kloubu byla způsobena extrémním akutním přetížením těchto svalů, doprovázená vznikem početných spoušťových bodů. Bolest byla projektována do oblasti samotného kyčelního kloubu a při nuceném pohybu dolní končetiny dosahovala až k oblasti kolene. Při pohmatovém vyšetření klient dále pociťoval extrémní jednostrannou citlivost v oblasti hruškovitého svalu, tedy v oblasti horní poloviny jedné strany hýždí. Diagnostika dále odhalila rozdílnou délku dolních končetin – v tomto případě byl rozdíl poměrně značný. Činil 3 cm.
Ošetření: Primárně jsem se zaměřil na úpravu svalového tomu stehenního svalstva, zejména na musculus quadriceps femoris (čtyřhlavý stehenní sval), musculus adductor brevis (krátký přitahovač) a musculus biceps femori (dvojhlavý stehenní sval). Úprava svalového tonu byla provedena pomocí akupresurní techniky. Poté, co stehenní svalstvo získalo zpět normotonické napětí, přistoupil jsem k postupnému odstranění detekovaných spoušťových bodů (trigger pointů) ve svalovině kyčelního kloubu a stehenní svalovině. Následně, po vymizení akutní intenzivní bolestivosti a návratu svalové hybnosti dolní končetiny jsem korigoval nestejnou délku dolních končetin pomocí Dornovy metody, konkrétně pomocí recentrace postavení kyčelního kloubu.
Konkluze: Výsledkem přibližně hodinového ošetření bylo celkové a úplné vymizení klientem pociťované intenzivní bolesti a návrat hybnosti končetiny v plném rozsahu, včetně samostatné a plnohodnotné chůze. Příčinou geneze této extrémní bolesti v oblasti kyčelního kloubu bylo zásadním způsobem extrémní, nárazové, a navíc jednostranné přetížení svalstva kyčelního kloubu a stehenního svalstva.
Petr Blatný