Omezení hybnosti v seniorském věku. Tolik probírané a dovolím si říci, že mnohdy i nepochopené téma. Opravdu bych si už nedokázal vzpomenout, kolikrát jsem od svých déle žijících klientů slyšel (ve spojení s mobilitou jejich těla) tvrzení tohoto typu: „No to víte, jsem holt ve věku, kdy to lepší už nebude…“.
Právě takovéto niterní přesvědčení sama sebe, leckdy podporované kruhem těch nejbližších, má za následek nevyhnutelné naprogramování vlastního podvědomí k dokonalému každodennímu realizování neustále omílané mantry. Ano. Pokud sami o sobě budete tvrdit, že jste s věkem méně pohybliví, že vás bolí klouby a svaly, a že už vlastně nemůžete pořádně chodit, natož cvičit, tak se stane právě to, co o sobě tvrdíte. Budete skutečně méně pohybliví, skutečně vás začnou bolet klouby, chůze bude čím dál víc obtížnější a cvičení odejde do říše pouhých vzpomínek.
Slyšeli jste už někdy úsloví, že tisíckrát vyřčená lež se stane pravdou? Skutečně. V anglicky mluvících zemích se zase používá legrační slovní hříčky „Fake it, till you make it“ (Předstírej to tak dlouho, dokud to opravdu nedokážeš), která ač jinak (a pro jiný účel) formulována vystihuje identické sdělení – Když něco říkáš (nebo předstíráš) dostatečně dlouho, stane se to realitou. Opakované tvrzení, které člověk navíc podpoří niterným ztotožněním se s vyřčeným, vstoupí do reality. Stane se funkčním programem našeho podvědomí, našeho bytí. Stane se vyslyšenou modlitbou.
Mnohými vědeckými studiemi bylo opakovaně prokázáno, že více jak 70 % nemocí lidské populace je původu psychosomatického. Tedy ve svém důsledku je takto ohromné množství nemocí vygenerováno naší myslí, myšlenkami a našim uvěřením v jejich pravdivost. Taková je síla podvědomí. Je nezadržitelně kreativní ve zhmotňování myšlenek do reality. A protože podvědomí samo o sobě netrpí dualistickým posuzováním toho, co v něm probíhá (tedy neposuzuje, na rozdíl od lidí, co je „dobré“ a co „zlé“), soustředí se jen a pouze na co nejdokonalejší převedení našeho smýšlení do reality každodenního života.
Z tohoto důvodu považuji invazi problémů pohybového aparátu seniorské populace nejvíce za problém „programování“ seniorského podvědomí nesmyslnými a ničím podloženými domněnkami a polopravdami. A to jak ze strany médií, farmaceutického průmyslu, leckdy i lékařů, dále pak rodinných příslušníků, ale v neposlední řadě i ze strany seniorů samotných. Pohnutky k takovémuto „programování“ jsou různé a značně široké. Jen namátkou uvedu například nevědomost, snahu pomoci, marketing, zažitá společenská dogmata, atd. Nebudu a nechci soudit skutečné důvody uvedených pohnutek a co je jejich důvody sledováno. Pro mě rozhodující je jen jedna jediná skutečnost. A sice, že tvrzení, že seniorský věk je a musí být věkem omezené hybnosti lidského těla, je hloupost.
Ve své praxi se opakovaně setkávám se “zázrakem”, kdy pravidelně ošetřovaný senior znovu obnoví hybnost svých kloubních spojení, začne se více volnočasově pohybovat, obnoví své bývalé pohybové koníčky, zkrátka se znovu vrátí do skutečné reality svého bytí. Ano, připouštím, že pro určitý proces „restartu“ jsou použity terapeutické techniky Dornovy metody, uvolnění spoušťových bodů, mechanické techniky podpory motoriky svalstva a mnohé další regenerační a terapeutické techniky. Nicméně za zcela zásadní považuji vtažení a přímé zapojení seniorů do celého procesu jejich ošetřování, léčení a návratu do normálního způsobu bytí. A není to proces vůbec složitý. Naopak. Stačí zaměnit zažitý stereotyp léčení, tedy zvyklost předat osud svého zdraví do rukou toho, kdo mě ošetřuje, za skutečnost, ve které je každý odpovědný za své zdraví a svůj život a obojí má pevně ve svých rukou. V případě mé praxe to vypadá tak, že po ošetření daného problému pohybového aparátu své klienty vedu k pravidelné samostatné aplikaci fixačních a podpůrných cviků a zároveň jim ukazuji realitu života, ve které se mohou v jakémkoliv věku lépe a účelně hýbat, bavit se a aktivně zapojit do života, který milují.
Nenechte si ničím a nikým vzít odpovědnost za svoje zdraví, svoje štěstí a svůj život. To všechno je vaše a pouze ve vašich rukou. Tak se je nebojte použít.