Dornova metoda pro děti je ve světě, zejména pak v kolébce Dornovy metody – Německu, hojně využívaným terapeutickým nástrojem, umožňujícím řešení dysfunkcí kloubů a s nimi spojených svalových řetězců a jimi reflexně vyvolaných problémů ve vnitřních orgánech těla.
Ošetření kojenců, batolat a dětí dalších věkových skupin je možné proto, že Dornova metoda je dětmi velmi dobře snášena pro svoji šetrnost, jemnost a neinvazivní povahu. Veškeré manipulace s dysfunkčními skloubeními jsou na dětech, zejména pak těch nejmenších, prováděny zcela minimálním tlakem a za přímé asistence rodičů, kteří jsou po celou dobu ošetření s dítětem v kontaktu.
Děti přicházejí na svět s ne zcela vyvinutými klouby. Jejich správná poporodní poloha je zcela zásadní pro zdravý a plně funkční následný vývoj správných kloubních spojení a posturálních návyků, včetně fyziologicky funkčních pohybových stereotypů.
Kloubní dysfunkce, a s nimi spojené dysfunkce navazujících svalových struktur, vznikají již během porodu. Porod, který trvá příliš dlouho nebo je naopak překotný, vystavuje horní cervikální oblast (zejména pak kranio-cervikální přechod – přechod mezi lebkou a krční páteří) dítěte velmi intenzivnímu a extrémnímu namáhání, a to jak extrémním záklonem, tak extrémním předklonem a s nimi spojenou rotací krční páteře. Navíc, v průběhu těchto extrémních poloh hlavy a krční páteře na dítě působí i silné kontrakce porodních cest, což ještě zvětšuje kloubní a svalovou zátěž. Pakliže je během porodu použito porodních kleští či porodního zvonu, zvyšuje se tím aplikovaná tažná síla a opět se ještě více zatěžuje skloubení krční páteře.
Kojenecký organismus je pro zvládnutí porodu dobře vybaven. I přes to však velmi často dochází k excentrickému vybočení cervikálních (krčních) obratlů, nefyziologickému posunu kranio-cervikálního skloubení (skloubení hlavy a krku), dále pak k nefyziologickému postavení akromioklavikulárního kloubu (articulatio acromioclavicularis) a sternoklavikulárního kloubu (articulatio sternoclacicularis) – oba uvedené klouby spojují klíční kost (clavicula) s nadpažkem lopatky (acromion) a hrudní kostí (sternum).
Dysfunkční či nefyziologicky postavené kloubní spojení se mohou samozřejmě týkat jakéhokoliv kloubního spojení. Předešlý odstavec uváděl jen ty u dětí nejčastěji přítomné eventuality.
K nefyziologickému a dysfunkčnímu postavení dětských kloubů však také může dojít i úrazem, pádem, případně zejména u kojenců, i každodenním běžným neopatrným zacházením s dítětem (například taháním za jednu dolní končetinu při přebalování – zdvihání dítěte za jednu nohu při vyjímání či instalaci pleny).
Ať už k dysfunkčnímu postavení kloubních spojení došlo jakkoliv, je vhodné jej co nejdříve korigovat, aby nedošlo k rozvoji chronické dysfunkcionality kloubních spojení a aby byl umožněn normální vývoj posturálních a pohybových návyků.
Z laického hlediska lze pozorovat (zejména u kojenců, batolat a malých dětí) :
U starších dětí se k předchozím projevům ještě mohou přidat následující:
Jak postupovat když některé z uvedených symptomů u svého dítěte pozorujete?
Zásadní radou (zejména novopečeným prvorodičům) je nepanikařit. V případě že vaše dítě prokazuje známky dysfukcionality kloubních spojení, můžete se obrátit na terapeuta Dornovy metody. Ten na základě testů určí, zda je terapie Dornovou metodou indikovaná (vhodná aplikovat) a navrhne vám terapeutický postup a v případě starších dětí (2 až 4 roky věku a více) děti naučí i fixační cvičení, která jsou zásadním doprovodným prvkem terapie Dornovou metodou.
Dále platí pravidlo, že když je kloubní spojení dysfunkční, lze jej ošetřit tehdy, když je dítětem běžně zatěžováno a používáno. Do lidštiny přeložené tohle pravidlo znamená, že když dítě například chodí a je při vyšetření zjištěna nestejná délka končetin, tak lze na kyčelní, kolenní a hlezenní klouby působit pomocí terapie Dornovou metodou, neboť její aplikace je daleko šetrnější, nežli samotné dysfunkční používání kloubních spojení.
I když je terapie Dornovou metodou velmi šetrným způsobem ošetření kloubních dysfunkcí, přesto existují i její kontraindikace (stavy vylučující ošetření Dornovou metodou). Mezi ty patří akutní zlomeniny kostí, akutní záněty, akutní horečnatá onemocnění a infekční onemocnění, psychické a psychiatrické onemocnění (tady lze terapii Dornovou metodou aplikovat jen se souhlasem ošetřujícího lékaře), hemofilie a všechny další stavy, které pro svoji intenzitu nebo nejasný původ vyžadují odborné lékařské vyšetření.
Děti, stejně jako dospělí, mají s růstem a běžným používáním svého těla velikou spoustu práce. Je naprosto běžné, že tělo občas pro svůj bezvadný chod potřebuje malou nebo větší pomoc zvenčí, aby mohlo následně dále a kvalitně sloužit. Možností, jak svému tělu pomoci je veliká spousta a je jen na vás, kterou si zvolíte a která vám bude vyhovovat.
V případě jakýchkoliv dotazů na problematiku terapie Dornovou metodou u dětí mne neváhejte kontaktovat.