Představte si, že stojíte před zrcadlem s pocitem plným odporu až sebenenávisti. Vnímáte nadměrné tukové zásoby svého těla a probouzí se ve vás vztek.
„Kdy se mi tohle stalo???“ ptáte se sami sebe. Rozhodně to nebylo ze dne na den a příčinou nemuselo být přejídání se ani nedostatek pohybu. Mnohdy stačí, když vám život poskytne více samoty (děti vylétnou z hnízda, partner s vámi tráví z pracovních důvodů pouze víkendy, rozvedete se …), vy o sebe přestanete pečovat a přijmete názor, že připravovat si jídlo jen pro sebe je ztrátou času …
Snídat se vám brzy ráno nechce. Spěcháte do zaměstnání. Stejně dopoledne nemáte moc hlad, tak proč to řešit. Když je nejhůř, odběhnete si do blízké pekárny, kde mají moc dobré koláče a meruňkové kapsy … Nejspíš tím vyřešíte i svůj oběd nebo si přikoupíte ještě obloženou bagetu, kterou mají vždy čerstvou a móc dobrou … V době oběda do sebe nakoupené dobroty v rychlosti nasoukáte s myšlenkami na projekty, které musíte zvládnout do konce pracovní doby. Cestou ze zaměstnání si k večeři koupíte zmrazenou pizzu nebo rohlík a 10 dkg salámu. Jste spokojeni. Pochutnali jste si, aniž byste se přejedli a příprava jídla vás stála minimum úsilí. Večer jste však z celého dne unaveni a máte chuť maximálně tak zkouknout film na oblíbeném TV kanále.
Tento, a jemu podobné typy stravování, způsobují únavu a z dlouhodobého hlediska mohou způsobit nejen zvýšení tělesné hmotnosti, ale i rozvoj mnohých civilizačních onemocnění spojených se zvýšenou hladinou glykemie, cholesterolu, s hypertenzí a s rozvojem bolestí kloubů apod.
S pohledem na své tělo se plni vzteku rozhodujete: „Takhle to dál nejde. Musím zhubnout a rychle!“ Tímto postojem však stavíte sami sebe do stresující pozice. Vaše tělo pravděpodobně přibývalo na váze měsíce až roky, proto potřebuje čas k přeladění se na nový režim. Stres je prokazatelně jedním z faktorů, proč si tělo drží nadměrné tukové zásoby. Jestliže se jich chcete rychle zbavit, jako první vás napadne snížit příjem jídla. Avšak, pokud si příjem potravy ponížíte byť o čtvrtinu množství jídla, které jste běžně jedli, tělo zažívá další stresující situaci a po 2-3 dnech takového stravování začne šetřit kde se dá a tukové zásoby si bude držet dál … Navíc budete mít hlad a mohou se objevit záchvaty přejídání, případně další poruchy příjmu potravy. A trápení pokračuje dál a nejen to, násobí se.
Vraťme se teď k vašemu vzteku. Vztek je vlastně skvělá emoce. Tedy pokud ho využijete jako impuls k prospěšným změnám v jídelníčku, nikoliv k trápení sebe sama nesmyslnými dietními omezeními a pranýřováním se za svou slabou vůli a neschopnost rychle zhubnout.
Využijte vztek k odhodlání s tím něco dělat a zastavte se. Vše si promyslete a začněte hledat řešení s klidem a rozvahou. Obstarejte si kvalitní informace, zařaďte do jídelníčku skutečné potraviny, vytvořte si stravovací režim bez hladovění a buďte trpěliví. U mnohých z vás, kteří se již stravujete prospěšně, ale i tak trpíte nadváhou či obezitou, může stačit i pouhá změna v poměru jednotlivých živin na talíři. Objevte nedostatky svých návyků v příjmu potravy a změny provádějte chytře a jen takové, které se mohou stát běžnou součástí vašeho života i do budoucna!
Nelze opomenout také situaci, kdy se člověk prostě nechce zabývat sám sebou, cítí bezmoc a nespokojenost se svým životem. Trpí nepříznivými stravovacími návyky a celkovým negativním postojem k životu. Pokud je to váš případ a nemáte dobrý pocit ze způsobu, jakým žijete, pak je možná čas začít nejprve těmito otázkami:
„Kdo jsem? Kam jdu? Proč dělám věci, které dělám? Funguje mi to? Baví mě to?“
Pokud vás váš život nebaví, jste nejspíš unavení, smutní a věci vám příliš nefungují. Pokud žijete naplněný a smysluplný život, vnímáte nadšení v každé buňce svého těla a stravování se daří upravit lehce a přirozeně. Neuvěřitelné je, že po čase jídlo vůbec neřešíte, řídí se samo. Myšlenky na jídlo vyměníte za myšlenky na konání věcí, které vás naplňují.
Přeji vám dostatek sil na cestě za zdravím a pohodou.