Petr BlatnýProč se zraníte u sportu? Skutečně častou příčinou svalově-kloubních zranění profesionálních, ale i rekreačních sportovců, je dysfunkční statika těla.
Fyziologicky normální průběh vertikální statické osy lidského těla prochází jeho středem (mediální osou), tedy páteří. Jakákoliv odchylka od ideálního průběhu této osy způsobuje přetížení svalů a kloubních spojení na té straně těla, kam je osa statiky vychýlena.
Vychýlení průběhu vertikální statické osy lidského těla vždy více zatíží buďto pravou nebo levou polovinu těla (myšleno z čelního pohledu). Čím větší je takovéto vychýlení, tím pravděpodobnější je vznik zranění nebo poškození nefyziologicky přetížených svalů a kloubů.
Zajímavé je, že dysfunkční statikou jsou v až neuvěřitelně velkém množství případů postiženi poloprofesionální, ale i profesionální sportovci, a to bez ohledu na pohlaví či věk. Důvodem této reality je extrémní zatěžování organismu vysokými tréninkovými dávkami, kombinované s nedostatečnou regenerací, neadekvátní výživou, ale i pády a špatnými pohybovými a posturálními algoritmy spojenými s únavou a útlumem koncentrace při tréninku i po něm.
Stejnou měrou se však dysfunkční statika podepisuje i na zraněních občasných a rekreačních sportovců.
Jak vlastně dysfunkční statika těla vede ke zranění kloubů a svalů? Statika těla vychází ze dvou základních opěrných bodů. Z levé a pravé dolní končetiny. Rozdílná délka dolních končetin, způsobená zvětšením kloubních štěrbin v kyčelním, kolenním a hlezenním skloubení, způsobí vychýlení statické osy lidského těla na pravou nebo levou stranu. Vždy se více zatíží ta polovina těla, která „stojí“ na kratší končetině. Čím větší je rozdíl v délce dolních končetin, tím větší je rozdíl mezi zatížením pravé a levé poloviny těla.
Klouby a svaly jsou tak neúměrně více zatěžovány a každý krok, pohyb a postoj je jen dalším přiblížením se okamžiku, kdy neodvratně dojde k jejich zranění nebo poškození.
Detekce, diagnostika a následná korekce dysfunkční statiky lidského těla je proto zásadním krokem k aktivnímu sportu bez zranění. Ve své odborné praxi ke všem třem uvedeným krokům využívám neinvazivní, zato velice účinnou terapii Dornovou metodou.
