Petr BlatnýBolesti krční páteře jsou často spojeny s bolestmi hlavy, migrénou nebo omezením hybnosti hlavy v rotacích, předklonech, záklonech či stranových úklonech.
V naprosté většině případů, pokud se nejedná o traumatické úrazy, jsou uvedené bolesti působeny dvěma dysfunkčními stavy.
Prvním možným důvodem pociťovaných bolestí je přetížení svalových struktur náležejících k sekci krční páteře. Mezi nejčastěji přetěžované svaly patří zdvihače lopatek (levator scapulae), přední zdvihač hlavy (musculus sternocleidomastoideus) a sestupná část trapézového svalu (pars descendens musculus trapezius). Přetížením mohou být zasaženy i hluboké zádové svaly (musculi dorsi proprii), zejména spinotransverzální a transverzospinální systém ve svém průběhu v oblasti krčních (cervikálních) obratlů.
K přetížení uvedených svalových struktur dochází nejčastěji dlouhodobým setrváním v neergonomické poloze. Klasickým příkladem jsou dlouhé hodiny trávené sledováním monitoru počítače (či obrazovky mobilního telefonu) s předkloněnou či stranově rotovanou hlavou.
Druhým nejčastějším důvodem uvedených bolestí je dysfunkční postavení krčních obratlů (vertebrae cervicales). Posunuté krční obratle zásadním způsobem ovlivňují bolestivost a mobilitu krční páteře. Stranově či rotačně posunuté obratle lze poměrně snadno, neinvazivně a hlavně nebolestivě ustavit zpět do normální, tedy fyziologické polohy.
Pokud jsou krční obratle proti sobě posunuty v předo-zadním směru (vetrálně dorsální posun), potom je mechanické ustavení běžným způsobem nemožné nebo alespoň v mé praxi zásadně nedoporučené. Při tomto typu posunu obratlů je věc potřeba řešit s odborným lékařským neurologickým či ortopedickým pracovištěm.
Oba primární původce bolestí krční páteře, a s nimi spojené bolesti hlavy a přiléhajících svalových struktur, lze poměrně snadno a s vysokou mírou úspěšnosti řešit pomocí kombinace mechanického ošetření, aplikace tejpů, lokální kryoterapie, korekce dysfunkční statiky těla a zařazení preventivních mobilizačních, fixačních a protahovacích cviků.
