Petr BlatnýBolest kloubů – dysfunkční statika těla, je tématem článku, ve kterém si přiblížíme důvody vzniku akutních i chronických bolestí jak kloubních spojení, tak celkově pohybového aparátu.
Dysfunkční statika těla je široce rozšířeným problémem dnešní populace. Trpí jí více než 90% lidí všech věkových skupin, pohlaví i národností.
Co to tedy ta dysfunkční statika těla vlastně je? Je to nefyziologický (nepřirozený) stav opěrného a svalového aparátu, charakterizovaný jednostranným vychýlením statické osy těla z mediální statické roviny (ze středu těla) směrem na jednu vnější stranu (pravou nebo levou). Při takto vychýlené statické ose je následně přetěžována jedna polovina těla více než ta druhá.
Typickým příkladem dysfunkční statiky těla je automatická a trvalá preference pravé nebo levé nohy při nevědomém statickém relexačním stoji. Co tahle definice ale znamená? Vysvětlení je prosté. Když z aktivní chůze či jiného pohybu zastavíte (a máte dysfunkční statiku těla), zcela automaticky zaujmete takový postoj, kdy budete pevně stát téměř vždy na jedné a té samé noze, přičemž druhou nohu budete mít pokrčenou a mírně předsunutou buťo do boku nebo před sebe. Schválně. Až příště zastavíte například u přechodu, rozhlédněte se kolem sebe. Uvidíte, jak mnozí spoluchodci čekající na zelenou stojí v úlevovém postoji typickém pro dysfunkční statiku těla :-).
Zajímavé je, že když si svůj dysfunkční statický postoj uvědomíte, tak zjistíte, že stoj na nepreferované noze (tedy té pokrčené a relaxované), vám nebude vyhovovat. Zkrátka stoj na této dolní končetině “nebude to pravé ořechové”.
Fyziologicky normálním relaxovaným stojem je takový stoj, při kterém svoji váhu automaticky rozprostřete stejným dílem na pravou i levou nohu, neprovádíte stranovou preferenci a zkrátka stojíte oběma nohama pevně na zemi. Tento stoj je pro lidi s dysfunkční statikou nepříjemný a nepřirozený.
Čím vzniká dysfunkční statika těla? Rozdílnou délku dolních končetin způsobí nepřirozené povysunutí kloubů z kloubních jamek, což následně vede k rozdílu délky mezi pravou a levou dolní končetinou. Tento rozdíl délek dolních končetin je v naprosté většině případů v rozmezí 1 až 4 cm, aniž by si tohoto rozdílu byl dotčený člověk vědom. Docela velká čísla, že? Samotné zvětšení kloubních štěrbin je nejčastěji způsobeno zakopnutím, pádem, dáváním si nohy přes nohu, špatným doskočením, kinetikou dolní končetiny při kopu, atd.
Existuje způsob jak jednoduše zjistit, zda se dysfunkční statika těla týká i vás? Samozřejmě. Primárním a nejjednodušším způsobem je všímání si svého relaxačního stoje. Pokud je velmi podobný nebo identický tomu, který jsem popsal výše, a často v klidu stojíte na jedné preferované stojné noze, přičemž máte druhou nohu pokrčenou, je velmi pravděpodobné, že máte dysfunkční statiku těla.
Přesnějším způsobem zjištění stavu statiky těla je možnost přístrojového změření jejího stavu. Přístrojové měření vychází z přesného zvážení tíhové zátěže pravé a levé poloviny těla. Asi nejvíce používaným měřícím přístrojem je vysoce sofistikovaný měřící přístroj In-Body, který nejčastěji používají lékaři, nutriční terapeuti a výživoví poradci. Čím větší je rozdíl mezi tíhovou zátěží působící na levou a pravou polovinu těla, tím větší je vychýlení statické osy ze své středové roviny směrem na stranu poloviny těla s větší tíhovou zátěží.
Nejpřesnějším způsobem zjištění stavu statiky těla je provedení odborné diagnostiky zkušeným terapeutem Dornovy metody. Přímou terapeutickou diagnostikou je možné detekovat i drobné odchylky, které nemusí přístrojová diagnostika považovat za relevantní.
Co dysfunkční statika těla způsobuje? Způsobuje především akutní, ale i chronické bolesti kloubních spojení a svalových struktur. Dlouhodobě neřešená dysfunkční statika vede k artritickým (destruktivním a nevratným) změnám na kloubních spojeních, k vývoji a rozvinutí skoliotických deformací páteřních obratlů, k rozvoji hypertonu nebo naopak hypotonu svalových struktur zejména v oblasti hýždí, beder, zad a krku, což ve svém konečném důsledku vyvolává silné bolesti zad, omezuje hybnost, vyvolává migrény a vytváří stavy trvale přítomných bolestí pohybového aparátu. Dysfunkční statika těla rovněž zásadně zasahuje do oblasti chronických a akutních bolestí ramenních skloubení, bolestí svalstva lopatek a bolestí meziřeberních a hrudních svalů.
Lze dysfunkční statiku těla řešit? Ano. Tuto problematiku řeší s větší či menší měrou úspěchu mnoho terapeutických směrů. Za standardní řešení v ČR lze považovat fyzioterapii, která sice není specificky zaměřená na korekci dysfunkční statiky těla, nicméně její korekční nástroje a mobilizační cviky mohou do jisté míry dysfunkční statiku korigovat. Osobně za nejvíce účinnou metodu korekce dysfunkční statiky těla považuji terapii Dornovou metodou. Jedná se o vysoce sofistikovanou a hlavně neinvazivní terapeutickou metodu, pomocí které jsou kloubní struktury šetrně recentrovány a navráceny do svých fyziologických mezí. Tímto způsobem dojde k bezbolestné a hlavně dlouhodobě udržitelné korekci délky dolních končetin, což následně vede k ústupu a v naprosté většině případů i k vymizení akutních i chronických bolestí pohybového aparátu pramenících z dysfunkční statiky těla.
